Operace očí,laserové operace očí,operace očí laserem - Refrakční centrum - laserová operace očí,operace očí laserem,operace zraku,oční operace,keratokonus,operace očních víček,odstranění krátkozrakosti, Mudr. Petr Novák.
AKTUALITY
PŘIVÍTEJTE S NÁMI JARO BEZ BRÝLÍ! VELKÁ JARNÍ SLEVA V RCP!

Zbavte se své závislosti na brýlích a kontaktních čočkách pomocí bezbolestné a šetrné laserové operace očí. Využijte akční slevové nabídky, kterou pro vás připravilo Refrakční Centrum Praha jako dárek k Velikonocům. Všichni klienti, kteří se rozhodnou podstoupit laserovou operaci FemtoLASIK nebo iDESIGN iLASIK v období od 23.4. do konce května tohoto roku se mohou těšit na zajímavou slevu v celkové výši až 10 200 Kč. Laserová operace očí FemtoLASIK bude po slevě stát pouze 14 900 Kč za jedno oko, iLASIK iDESIGN 21 000 Kč za jedno oko. Tato procedura je dostupná jen u nás, jako na jediném pracovišti v ČR a zároveň jako jediná splňuje i nejpřísnější kritéria pro piloty NASA. Více

NOVÝ TELEFONNÍ KONTAKT

Velice se omlouváme všem klientům za výpadek telekomunikační sítě v našem Centru i v celém areálu BDC, která byla způsobena rozsáhlou poruchou na straně poskytovatele těchto služeb. V případě potřeby nás prosím kontaktujte na telefonním čísle +420602408601. Při akutních obtížích využijte naši SOS linku, kterou máte k dispozici. Děkujeme za pochopení. Více

FaceBook Česky English Deutsch
To nejlepší pro vaše oči
 

ROZHOVOR S PETROU ČERNOCKOU

ROZHOVOR PETRA ČERNOCKÁ

Na konzervatoři vystudovala operní zpěv a hru na klavír, po absolutoriu školy začínala zpívat se skupinou Pastýři Petra Hanniga. V Divadle Semafor hrála v legendární Šimkově a Grossmannově hře Besídka v rašeliništi, později v Suchého hrách Jonáš a dr. Matrace a Čarodějky. Mladou čarodějnici Saxanu, létající dívku na koštěti si zahrála i zazpívala o něco později ve stejnojmenném filmu scenáristy Miloše Macourka a režiséra Václava Vorlíčka. Jako herečka se objevila i v několika dalších televizních pořadech Slovenské televize. V roce 2011 se vrátila na filmové plátno ve snímku Saxána a Lexikon kouzel režiséra Václava Vorlíčka.

Coby zpěvačka pak dlouhá léta vystupovala se skupinou Kardinálové Zdeňka Merty. Její dcera Barbora Vaculíková je také zpěvačkou působící ve skupině Yellow Sisters. V současné době vystupuje s manželem Jiřím Pracným. Od ledna 2014 se stala moderátorkou pořadu Dvanáct ve dvanáct na Dvojce Českého rozhlasu.

Všichni Vás známe jako zpěvačku, herečku, moderátorku, ale to, že jste vlastně vystudovala na konzervatoři operní zpěv a hru na klavír ví asi málokdo. Proč zrovna tento obor? Nebylo to spíše přání rodičů než Vaše?

Tehdy nebylo moc na výběr. Studovat hudbu se dalo jen na Pražské Konzervatoři, kde bylo jen operní oddělení. Dnes už jsou pro zpěváky širší možnosti. Mohou si vybrat si třeba muzikálové oddělení. Mě ale klasika bavila. Operní árie mi paní profesorka vybírala jaksi na tělo, takže Mařenku z Prodanky ne, ale Kuchtíka z Rusalky jo. Byla jsem vedená, jako lyrický soprán, na dramatické role, byly na škole jiné holky.

Pomohlo Vám později toto studium při Vaší další pěvecké kariéře?

Nepřímo ano. Protože jsem na Konzervatoři studovala i hru na klavír, harmonii a dějiny hudby, měla jsem jaksi širší pole působnosti. Začala jsem si skládat písničky a vlastně hned ta první „Ovečka“ u posluchačů uspěla. Na škole mě třeba naučili, že zpěvák, kromě toho, že krásně zpívá,  musí vědět i to, co zpívá a o čem zpívá. Tedy, že lidová píseň potřebuje jednoduché, prosté podání, bez hlasové exhibice. To ale platí i v popu. Písnička by neměla být jen prostorem, kde se bravurně předvedu, co všechno s hlasem umím. Zpěvák má písničce posloužit, a ne naopak.

Hrajete ještě na nějaké další hudební nástroje?

Tak trochu na kytaru. U kytary jsem si složila třeba, celkem úspěšný kousek, „Koukej se mnou si píseň broukej“.

Již jako mladá dívka jste se stala poměrně brzy populární . Vydávala jste desky, koncertovala i v zahraničí. Jak  jste si svoji slávu užívala v tehdejším Československu? Přinášelo to s sebou nějaké výhody či nevýhody. Mohla jste  například snadněji vycestovat do zahraničí ?

S tím zahraničím to zas nebylo až tak horké. Vlastně to byla jen turné v Polsku a Rusku.

Jinak slávu si užívá asi každý. Všichni vás obdivují a chválí a je snadné uvěřit ve svou výjimečnost. Důležité pak je se z tohoto pocitu včas probrat. Důležité je být připraven na fakt, že se časem okouká každý. (Neplatí pro Karla Gotta.) Drobné výhody má každý, kdo se objevuje v televizi. Lidé bývají okouzleni, když někoho takového uvidí živého, přímo před sebou. Tohle kouzlo funguje.

Již na počátku Vaší kariéry jste ztvárnila nezapomenutelnou hlavní roli mladé čarodějnice Saxany ve filmové komedii Václava Vorlíčka „ Dívka na koštěti“, která se dočkala i mezinárodního ocenění. Jak jste se k natáčení tehdy dostala a jak se Vám spolupracovalo s takovými hereckými legendami jakými byli např. Vladimír Menšík, Helena Růžičková, František Filipovský, Josef Bláha a další.

Musím říct, že toto je pro mě už zcela vyčerpané téma. To víte, na Saxanu se mě ptají už více než 40 let. Neberte to tak, že bych si ztěžovala, to víte, že mě to těší, že jsem se takhle výrazně „zapsala“. Já už si svoje pocity ze setkání s takovými velikány, které jste vyjmenovala, dnes nevybavuji. Obávám se ale, že když mi tehdy bylo devatenáct let, což je věk, ve kterém si holka nepřipustí, že by někdo byl na světě důležitější, než ona sama, jsem zas tak z postarších herců ohromená nebyla. Hezké je, že nikdo z nich mi nedal najevo, že jsem pitomá.

Měla Vaše dcera jako malá tento film ráda a nepodezírala Vás někdy z toho, že jste s tím čarováním tak úplně nesekla?

Tohle dítě nenapadne, to je konstrukce, která napadne dospělého. Pro mojí malou Barunku jsem byla především její maminka a hotovo. Není to film pro úplně malé děti, takže když ho už chápou, tak chápou i to, že postavy hrají herci. Ale ve škole se se mnou, coby Saxanou , samozřejmě chlubila. A protože děti dnes jsou jaksi napřed, tak když jsem včera šla do školky pro vnučku, které je pět let, tak svým kamarádům hned oznamovala, že její babička hrála tu čarodějnici Saxanu. A víte, co je zajímavé, jak dnes děti vědí spoustu věcí, ale mají i zásadní trhliny ve znalostech. Odpoledne mi telefonovala kamarádka a naše Coco slyšela, jak říkám: „Mám tady vnučku, teď nemám čas.“ A pak se zeptala: Babi, co je to vnučka?“ Jak je možné, že toto slovo neznala, nepochopím.

 Ve filmu byla použita celá řada zvláštních filmových triků. Bylo pro Vás jako 20 letou dívku zajímavé se filmařům tak trochu dívat pod pokličku?

Obávám se, že mi to bylo celkem jedno. Nebo spíš jsem o tom trochu přemýšlela až, když jsem ten film viděla hotový. Všechny ty triky se vyráběly až ve střižně, takže co jsem točila na place v sobě ještě neneslo žádnou, zvláštní, zajímavou informaci.

Od dětství jste trpěla mírnou krátkozrakostí. Používala jste tedy během filmování kontaktní čočky, které byli již v té době díky českému akademikovi Ottovi Wichterlemu dostupné? Nebo jste natáčení zvládala bez nich?

Nebylo třeba, měla jsem asi tak půl dioptrie. Pořádný problém jsem měla až před časem, kdy mi dělalo problém čtecí zařízení v televizním studiu, a to i s brýlemi. Mimochodem před lety jsem zkoušela i čočky, ale nešlo to. Prostě jsem to do oka nedostala, a když už jsem ho měla červené, tak jsem to vzdala. Kupodivu jsem pak potkala i víc kamarádek, kterým se to také nepovedlo a vzdaly to.

Volné pokračování Dívky na koštěti pod názvem Saxana a Lexikon kouzel mělo premiéru v roce 2011. Díky Vašemu mladistvému vzhledu Vás pan režisér Vorlíček obsadil do role maminky malé Saxanky i když ve skutečnosti si nyní ve svém osobním životě užíváte roli milující babičky.

Máte správný postřeh, na maminku jsem už v pokračování Dívky na koštěti věk neměla, ten film se ale měl točit už před hodně lety, jen to nevyšlo. Ve filmu se ale často podvádí. Hodně dam, které ve filmu ztvárňují zamilovanou dvacítku, má už třicítku za sebou. A když je řeč o milující babičce, tak já vlastně jiné, než milující ani neznám. Pro ženu ve „více zralém“ věku, který žádnou moc netěší, dostávají životní bonus v podobě vnoučete. Tohle má příroda dobře vymyšlené.

Asi se Vás na to ptají všichni, ale jak to děláte, že stále tak dobře vypadáte? Že by přeci jen kouzla a čáry?

Já se na sebe dívám každý den, takže mám o svém vzhledu dost podrobné poznatky, na rozdíl od vás, která mě většinou vidí na fotkách v časopisech, které se často vylepšují. No co, prý se musí upravovat i dvacetileté modelky? (Tenhle drb mi řekl jeden profesionální fotograf.)

Musím s vámi souhlasit v tom, že vypadám celkem zachovale, ale spíš v konfrontaci s vrstevnicemi, které vypadají hůř, než by mohly vypadat.  Ale když se vrátím k těm podrobnostem, tak stárnu, jako každá jiná. Žádné zázraky a kouzla (i plastické chirurgie), nefungují. Jedna moje chytrá kolegyně Martha Elefteriadu pravila, že podmínkou, aby žena ve vyšším věku vypadala dobře, je především  nenavštívit plastického chirurga.

Souhlasíte s tvrzením, že zdravotní stav našeho těla je odrazem naší duše?

Svým způsobem asi ano. Spíš bych řekla, že naše tvář a celkový dojem vychází z toho, jak jsme celý život uvažovali. Já se snažím zdravě jíst a chodím pravidelně cvičit. Duši si krmím dobrými knihami, také chodím na přednášky a setkání s chytrými lidmi, kteří ve svém oboru něco dokázali. To mě pak dobíjí a dává mi to pozitivní pohled na svět. A že to teď všichni moc potřebujeme. Naše milá a poklidná Evropa je čím dál tím víc atakovaná agresivními ideologiemi, které by nás rády vrátily do středověku.

Před dvěma lety jste podstoupila operaci šedého zákalu u pana primáře Nováka. Provázely tento zákrok nějaké obavy např. strach z bolesti nebo výsledku operace?

Ukažte mi někoho, kdo by se nebál plánované operace? I když se jedná „jen“ o šedý zákal. Tedy mimochodem, když mi moje očařka řekla, že mám šedý zákal, tak mě to vylekalo. „Vždyť to je nemoc starých lidí?!“A pak jsem si musela říct: No právě. Ale ten název? Já bych to korektně přejmenovala třeba na „šedý závoj“, nebo prostě něco poetičtějšího! Co se ale dalo dělat, když už mi to špatné vidění začalo vadit v práci. Tak jsem se poptala po známých a ti mi pana doktora Nováka doporučili.

Jak jste spokojená s výsledkem?

Nejspokojenější byl můj manžel, že už mi nemusí v supermarketu dělat vodícího Labradora. Pořád jsem se ptala, třeba jestli nevidí regál, kde je mouka, a pak ještě, na které je napsáno hladká, a tak.

Když jste se připravovala na tento zákrok, byla Vám Vaše rodina oporou? Nebo jste spíše takový „vlk    samotář“, který má rád svůj klid a případné  zdravotní obtíže neřeší s ostatními?

S všemožnými malými zdravotními problémy se neustále někomu svěřuji, vyptávám se, jestli se jim to také neděje, a jestli neví co by to mohlo být? Prostě, tak trochu hypochondr. Když mi ale opravdu něco vážnějšího je, tak to řeším nejraději jen sama se sebou.

Nedávno jsme Vás měli možnost vidět v rodinné komedii Juraje Šajmoviče „Andílek na nervy“. Takže se vidět, že Váš „důchod“ opravdu neberete moc vážně a jste pořád v plném nasazení. Co nyní plánujete v nejbližší době?

Já se především stále dobře živím svou hlavní profesí. S manželem , kytaristou jsme si naordinovali tak dva koncerty do týdne. Ono se do toho stejně přimotá  nějaký rozhlas, televize, nebo třeba musím napsat nějaké články. Je pořád co dělat, takže bych se pravdu mohla považovat za poměrně čipernou starší dámu. V červnu jsem si ale vyšetřila týden volna, protože pojedu s mojí cvičitelkou na soustředění do Řecka. Tam budu třikrát denně cvičit a pak už jen ležet na pláži a číst si knížky, když už mám ty „nové oči.“

 



Vytvořil Internet Projekt, a.s. © 2009 Refrakční Centrum s.r.o.