Operace očí,laserové operace očí,operace očí laserem - Refrakční centrum - laserová operace očí,operace očí laserem,operace zraku,oční operace,keratokonus,operace očních víček,odstranění krátkozrakosti, Mudr. Petr Novák.
AKTUALITY
REFERENCE - Pascal Schmid

Nejprve jsem byl ze své operace očí trochu nervózní. Ale poté, co jsem vstoupil do klinické praxe doktora Nováka, okamžitě jsem se začal cítit pohodlně. Tým zaměstnanců byl velice přátelský a jejich odpovědi na všechny mé otázky mě zcela zbavily strachu. Operace samotná proběhla velmi rychle a já tak již mohl hned příští den vidět perfektně bez brýlí nebo kontaktních čoček. Více

EXPEDICE TSUM VALLEY NA VLASTNÍ OČI

Video z Expedice Tsum Valley, k jejímuž úspěchu jste možná přispěli i vy vašimi brýlemi. Akce se bude v letošním roce opakovat, takže pokud máte doma zbytečné dioptrické, sluneční nebo i dětské brýle, budeme rádi, když je zašlete na adresu našeho centra nebo doručíte osobně. Více

FaceBook Česky English Deutsch
To nejlepší pro vaše oči
 

Naši pacienti

Reference
Naši pacienti
Zahraniční pacienti



Děkujeme všem našim pacientům za ochotu podělit se o své osobní příběhy a pocity, spojené s refrakční operací očí.

Jiří Menzel

Jiří Menzel režisér

Když najdete odvahu ke změně, život se vám může zkrásnit. Někdo se kvůli tomu ožení, někdo emigruje, já jsem zahodil brejle. Nosil jsem je od útlého dětství a pořád mne ty obroučky otravovaly, překážely, kazily mi život. V klukovských letech mi ubíraly hodně na sebevědomí, nemohl jsem se pořádně prát, nezbylo mi, než ležet doma v knížkách. Ale i tak jsem měl skla a jejich rámečky věčně rozbité, slepované leukoplastí. Později, v pubertě, při prvních pokusech o líbání si člověk vždy trapně musel uvědomit, že má na nose něco co překáží, ještě později musel v určitých chvílích řešit jinou trapnost : dilema, co má jít dřív dolů - brýle, či kalhoty.

Dnes už, díky zázrakům moderní medicíny, laseru a šikovným rukám, je můj nos odlehčen, mé oči osvobozeny, koukám jak rys, moje sebevědomí stouplo. Dal jsem na radu přátel, a nechal se operovat profesorem Kuchynkou. Nevím o lepším odborníkovi v Čechách. Bez brýlí koukám na svět právě díky jemu.

Barbara Nesvadbová

Barbara Nesvadbová spisovatelka, šéfredaktorka Harper´s Bazaar

Někdy koncem gymnázia jsem začala vidět zamlženě. A hodně mne bolela hlava. Krátkozrakost, zněl verdikt vinohradských doktorů. "To je k vzteku, nejen, že má po mně křivý nohy, ještě bude brejlatá." Potěšil mne otec. Ideální kompliment pro dospívající dívku. Že? Od patnácti, do dvaatřiceti jsem žila v čočkách. Dobré bylo, že jsem občas mátla své občasné milence zeleným okem. Jak jsem blonďatá vlastně pořád, tak barvy očí jsem měnila každých čtrnáct dnů. Nenávist, krystalická nenávist, tak by se bez nadsázky dal popsat můj vztah k brýlím. "Tobě tak sluší." Rozplývali se ti, kteří mne náhodou, skutečně náhodou s obroučky zahlédli. "Interesantní intelektuálka." Říkal profesor Černoušek na vejšce, když jsem díky ječnému zrnu bez brýlí být nemohla. Strašné označení. Vždyť já vždycky chtěla být za panenku Barbie :-). Pár vtipných historek ale mám. Jak mne museli tahat na loď, skoro s infarktem, protože jsem při potápění zaměnila kámen za žraloka. Nebo jak jsem kolikrát zdravila naprosto neznámé lidi. Jasně, že jsem celou dobu chtěla vidět. Neztrácet se v noci v hotelových pokojích. Jen představa, že mi někdo řeže do oka, ta byla nepřijatelná. Ani nevím proč, pak najednou odpor k operaci zmizel. A já začala s rešeršemi. Postupně jsem zjistila, že snad každý druhý člověk, kterého znám, je po operaci. Tak jsem se teda odhodlala. A dnes? Dnes je mi jen líto, že jsem se neodvážila dřív...

Vlastimil Zavřel

Vlastimil Zavřel herec

Co Vás vedlo k rozhodnutí nechat si operovat zrak?
Brýle.Už mě prostě otravovalo si je každé ráno nasadit na nos a být s nimi až do večera. Navíc při mém povolání jsem je musel kolikrát večer odložit a pak jsem neviděl nejen na diváky, ale mnohdy ani na kolegy. A to mi vadilo.

Měl jste z operace obavy?
Samozřejmě. Bál jsem se, že by se operace nemusela povést. Ale protože jsem srab, nejvíc jsem se bál, že to bude bolet.

Co Vás vedlo k rozhodnutí, nechat se operovat na naší klinice?
Upoutávka, kterou jsem slyšel z rádia v autě. Zastihla mě přesně v době, kdy jsem se rozhodoval podobnou operaci podstoupit.Tak jsem se k Vám objednal a první setkání s personálem i prostředím na mne zapůsobilo velmi příznivě. Dnes jsem rád, že jsem ten den neměl rádio vypnuté.

Jak byste hodnotil změnu, která nasatala po operaci?
Změna byla rychlá a příjemná. Začal jsem si vychutnávat obyčejné věci, jaké mají kontury,barvy…Prostě mě medí ta ostrost. A co mi operace přinesla? Lepší náladu!

Co byste doporučil lidem, kteří váhají s operací?
Aby okamžitě přestali váhat!

Eva Decastelo

Eva Decastelo moderátorka, herečka

Moderátorka Eva Decastelo v našem centru podstoupila laserovou operaci očí ve světě nejpoužívanější metodou LASIK. Během několika minut se tak zbavila krátkozrakosti, která jí od dětství komplikovala život.


Proč jste zákrok tak dlouho odkládala? Byly za tím zdravotní důvody – nestabilita oční vady – nebo obavy?
Mám-li být upřímná, před několika lety jsem absolvovala korekci jednoho oka na jiné klinice metodou, která se tehdy používala, a nebyla jsem spokojená ani s průběhem, ani s výsledkem. Přirozeně jsem pak dlouho váhala, zda se mám odhodlat k dalšímu pokusu. Přesvědčili mě až odborníci v Refrakčním Centru Praha, slíbili mi, že zákrok prováděný moderní metodou LASIK bude bezbolestný a rychlý a musím říct, že opravdu nepřeháněli.


Proč jste se nakonec odhodlala, co rozhodlo?
Krátkozrakost mi zkrátka komplikovala život a když se objevila možnost docela snadno se jí zbavit, už jsem moc dlouho neváhala. Mám dvě malé děti a s nimi jsou brýle velmi nepraktické. Sahají po všem – řetízku, náramku a samozřejmě i brýlích, které pak často končí na zemi poškrábané nebo polámané, to asi zná každá „obrýlená“ máma.


Na veřejnosti jste ale brýle nenosila, znamená to, že jste používala kontaktní čočky?
Kontaktní čočky určitě ne, vždycky jsem měla problém nasadit je. Brýle jsem nosila schované v kabelce a vytahovala je jen v nejnutnějších případech, hlavně při řízení auta nebo v kině. Snažila jsem se, aby mě s nimi nikdo nevyfotil, protože si myslím, že mi brýle nesluší. Takže se mi docela často stávalo, že jsem bez povšimnutí míjela známé na ulici a to je pak nepříjemné, když někoho nepozdravíte ne proto, že byste nechtěli, ale protože ho prostě nepoznáte. Výmluva, promiň, já tě neviděla, tak úplně nefunguje... Proto jsem se raději skrývala za sluneční brýle nebo kráčela rychle a se sklopenou hlavou.


Proč jste svůj zrak svěřila právě do rukou odborníků v Refrakčním Centru?
Jednoznačně na doporučení. Vzhledem k tomu, že když si vyhledáváte informace o klinikách provádějících laserové operace očí, jsou víceméně stejné, jako laik nedokážete rozpoznat, které přístroje nebo postupy jsou lepší. Dala jsem proto na osobní reference mé kamarádky Terezy Mátlové, velmi pečlivě jsem si pročetla také reference na webových stránkách Refrakčního Centra a bylo mi naprosto jasné, že lidé jako Jiří Menzel nebo Michal Horáček by se pochvalně nevyjadřovali jen tak o každém. To bylo rozhodující. A když jsem při první konzultaci potkala v čekárně tenistu Radka Štěpánka, který je také klientem Refrakčního Centra, přestože určitě mohl vybírat i ze zahraničních klinik, nebylo co řešit.


Překvapilo vás něco na samotném zákroku?
Zákrok byl úplně v pohodě, to mě až udivilo. Mírná bolest přišla až doma, když odeznělo znecitlivění, ale dalo se to bez problémů vydržet. Úžasné je, že zlepšení zraku je patrné bezprostředně po operaci, no a druhý den už vidíte naprosto skvěle.


Lidé, které laserová operace zbavila dioptrií, se shodují, že vidí tak, jako nikdy předtím... Máte stejný pocit?
Jsem stále v šoku, když jdu s dětmi na procházku, co všechno najednou vidím. Pro člověka, který tohle nezažil, je to nepředstavitelné.

Tereza Mátlová

Tereza Mátlová operní pěvkyně

Operní pěvkyně Tereza Mátlová stojí uprostřed své kariéry.Do této doby ji však na scéně omezoval zrakový problém, který lidé v jiných profesích ani řešit nemusí. Nyní se konečně rozhodla s ním skoncovat a podstoupit operací očí v našem centru.


Pro zpěvačku není důležitý jen vzhled, ale i její pohled. Dívá se do očí mnoha lidí. Byl pro vás zrakový handicap při práci zátěží?
Neřekla bych, že byl vyloženě zátěží, ale přinášel s sebou určitá omezení. Kontaktní čočky mi nevyhovují a v brýlích jsem na jeviště nemohla. Když už jsem neviděla ani na dirigenta, ani do publika, rozhodla jsem se to definitivně vyřešit.


Nosila jste často brýle? Jak jste nošení brýlí vnímala?
Jako dítě jsem brýle nosila a v posledních letech pak čím dál častěji. Brala jsem je ale spíše jako módní doplněk, který dokáže zvýraznit osobnost. Pokud je na nich ale člověk závislý, mohou být, jako každá závislost, na obtíž.


Jak jste se dozvěděla o možnosti laserové operace očí a jak dlouho ve vás myšlenka operaci podstoupit zrála?
Laserovou operaci očí u pana primáře Nováka absolvovala dcera mého partnera Alice, se kterou jsme průběh zákroku i rekonvalescence celá rodina prožívali. Operace dopadla velice úspěšně. Věděla jsem tedy, do čeho jdu a co mohu očekávat. O zákroku jsem poprvé přemýšlela již před narozením mé dcery Emilly Ann, ale finální rozhodnutí přišlo až nyní.


Proč jste se pro operaci nakonec rozhodla?
Uvědomila jsem si, že sny jsou od toho, aby se plnily a já jsem si jeden sen chtěla splnit.


Měla jste před operací pochybnosti?
Pochybnosti jsou asi před podobnými životními kroky vždy, ale musím podotknout, že v tomto případě k nim nebyl důvod. MUDr. Petr Novák si získal moji důvěru hned zpočátku svým profesionálním a lidským přístupem.

 
Jak se cítíte nyní?
Cítím se skvěle. Mám za sebou první pěvecké vystoupení po laserové operaci a až nyní jsem si uvědomila, jak je krásné opravdu vidět. Je to změna, pro kterou se těžko hledají slova. Kdybych věděla, jak mi zákrok život usnadní a zjednoduší, určitě bych tak dlouho nečekala.

 

Elen Černá

Elen Černá moderátorka

Elen Černá konečně usíná bez starostí o kontaktní čočky či brýle.


Jakou oční vadou jste trpěla a jak dlouho?
Krátkozrakostí. Zrak se mi začal zhoršovat někdy kolem puberty, rychle jsem vyrostla a paní doktorka mi řekla, že to je ten důvod. Úplně přesně si pamatuji na okamžik, kdy jsem nebyla schopná přečíst písmenka na tabuli, i když jsem seděla na stále stejném místě.


Na veřejnosti jste ale nebyla vidět v brýlích, znamená to, že jste používala kontaktní čočky?
Ze začátku ani ty ne – tenkrát to bylo, jako byste si dali do oka střep, a brýle mě zase obtěžovaly (o mém dospívajícím sebevědomí ani nemluvě), takže jsem se nosila po ulici a nezdravila známé (tímto se jim omlouvám) a dobíhala tramvaje, kterými jsem nakonec vůbec nechtěla jet (tímto se omlouvám řidičům, kteří trpělivě čekali s otevřenými předními dveřmi a já jen proběhla kolem, protože mi bylo trapně jim do těch dveří oznámit, že s nimi nejedu).


Do jaké míry komplikovaly dioptrie – nošení kontaktních čoček Váš profesní život?
Při moderování akcí do pozdních hodin mě oči občas řezaly, a pokud se pro efekt používala na podiu tzv. mlha, tak to bylo opravdu nepříjemné, protože se oči hodně vysušily.


A v soukromí? Omezovaly Vás třeba při hře s dětmi nebo sportu?
Brýle hodně, vůbec jsem si na ně nezvykla. Hodně sportujeme, děti po mě pořád různě skáčou, lezou, pořád jsem musela být v úhybných manévrech. V zimě se navíc zamlžovaly atd., každý „brýlař“ to asi zná.


Váhala jste dlouho, zda podstoupit laserovou operaci očí nebo šlo o spontánní, rychle realizované rozhodnutí?
Hodně dlouho. Přesvědčilo mě až zdokonalení metody do dnešních parametrů, kdy je operace hotová během několika minut a druhý den už člověk normálně funguje! Medicína jde neuvěřitelně rychle dopředu a já před lékaři a vědci hluboce smekám.


Jaké argumenty byly v tomto směru rozhodující?
Určitě zkušenosti lidí, kteří operace absolvovali. Jedna z mých kamarádek to zhodnotila, jako nejlepší investici, kterou do sebe udělala a já mohu jen souhlasit. Ten pocit, když jsem se ráno probudila a viděla oknem berušku na větvi!! K nezaplacení. Ovšem, každá mince má samozřejmě dvě strany, takže procitnutí přišlo i v iluzi uklizeného bytu – viděla jsem najednou kdejaké smítko…


Co Vás přivedlo právě do Refrakčního Centra Praha?
Doporučení kamarádky Andrejky, za což jí moc děkuji!

Dagmar Patrasová

Dagmar Patrasová herečka, zpěvačka, moderátorka

Oblíbená herečka a moderátorka dětských pořadů Dagmar Patrasová se natrvalo zbavila brýlí a to pomocí umělé nitrooční multifokální čočky. Nejprve do levého a o pár dní později i do pravého oka.


Jak dlouho operace trvala a absolvovala jste ji při plném vědomí nebo v anestezii?
Operace trvala 10 minut a probíhala při plném vědomí. Asi hodinu před operací mi sestřička kapala do oka kapky, které ho znecitlivěly.


Překvapilo vás něco na samotném zákroku?
Musím říci, že to byl pro mě úžasný zážitek! Pan primář Novák předvedl „mistrovský koncert“! Jeho přístup k pacientovi je nesmírně úžasný a uklidňující. Ani na vteřinu jsem nezapochybovala. Nebála jsem se. Během operace pan primář přesně popisoval postup. Když vkládal multifokální čočku, tak se v mém oku rozsvítilo zlaté světlo. Překvapilo mě, že jsem vlastně operovaným okem viděla celý průběh operace. Pan primář s celým jeho týmem mně dali dokonalou jistotu.


Lidé, kteří prodělali podobný zákrok, nadšeně popisují, že najednou vidí i dosud neviděné, každý detail, maličkost... Jak jste na tom v tomto směru vy?
Jsem zhruba týden po operaci obou očí. Viděla jsem rozdíl okamžitě! Druhý den jsem četla bez brýlí, psala SMS. Navíc mám takovou radost, že mám pořád dobrou náladu! Trvalý pocit štěstí, který je pro mé okolí viditelný!


Jak na vaše „prozření“ reagoval manžel Felix Slováček? Bude vás následovat?
Svým nadšením po operaci jsem manžela okamžitě „nakazila“. Hned druhý den se rozhodl pro operaci také. Vždyť uvidí při koncertech na notové partitury bez brýlí, které byly už jeho součástí!


Nakolik vám brýle komplikovaly profesní a soukromý život?
Musím říci, že při našich profesích jsou brýle velkou komplikací. Mé oči jsou celý život vystavovány silným světlům a reflektorům jak při natáčení, tak na jevišti. Hodně času trávíme také v autě na cestách za diváky. Navíc brýle pořád někde „hledáte“ a to ani nemluvím o tom, kolik stály všechny ty brýle peněz! To by vydalo na několik operací!


Jakou oční vadou jste trpěla?
Měla jsem brýle na čtení 3 a 3.15 dioptrií a na dálku do auta asi 1 a půl.


Váhala jste dlouho, zda operaci podstoupit?
Vůbec jsem neváhala.


Jaké argumenty byly v tomto směru rozhodující?
Když mi pan primář Novák řekl, že by operace šla a že uvidím jak na blízko, tak na dálku, byla to pak už jen otázka termínu operace.


Pan primář Novák je jedním z největších odborníků na oční operace u nás. Byl i to jeden z důvodu PRO?
Rozhodně ano! K panu primáři chodím na oční prohlídky už léta. Mám k jeho práci naprostou důvěru!

Natálie Kocábová

Natálie Kocábová zpěvačka, spisovatelka, scénáristka

Splnila jsem si svůj sen o životě bez brýlí


Natálie Kocábová v sedmadvaceti začíná psát novou životní kapitolu. Mohla by se jmenovat třeba „Konečně bez brýlí“. V Refrakčním centru Praha, jednom z nejkvalitnějších pracovišť svého druhu v České republice, podstoupila laserovou operaci očí metodou LASIK a během několika minut přišla o čtyři dioptrie, které jí komplikovaly život už od puberty.


Proč jste se rozhodla pro laserovou operaci očí?
Brýle mi nevyhovují. Mám pocit, že můžou kdykoliv spadnout, že nevidím za obroučky. Čočky pro mě byly jediné řešení. Teď, když jsem kvůli vyšetřením před operací nesměla nosit čočky a zůstaly brýle, zděsila jsem se, jak je to nepohodlné, co všechno se může stát. Brýle se rozbijí, čočka vypadne... prostě jak moc je člověk zranitelný! Tahle operace je naprosto úžasná možnost.


Proč jste zákrok podstoupila právě teď?
O operaci sním od začátku, ale čekalo se na správný věk, až bude vada stabilizovaná. Taky teď dělám různé rozsáhlé změny ve svém životě, tak třeba i proto. Navíc se chystám na pár týdnů do Thajska, takže takhle si dovolenou užiju bez omezení. Mám i méně racionální důvody: čtu o Mayích, o tom, co předpověděli na rok 2012. Tak mě napadlo, kdo ví, co pak bude, refrakční centra třeba přestanou fungovat a co pak?


A proč právě v Refrakčním centru Praha?
To byla jasná volba na základě doporučení mé oční lékařky i lidí, kteří sem chodí. Měla jsem jen pozitivní reference.


Jak jste se cítila po operaci?
Jako Terminátor, jak se mi zrak vyjasňoval hodinu od hodiny! Čekala jsem, že každou chvilku snad prohlídnu i zdmi. Člověk vidí tak ostře, že to až někdy bolí. Vidím líp než devadesát devět procent zdravých lidí kolem mě. Je to dost neuvěřitelný pocit. Taky mám tendenci si večer vyndat čočky. Paní Novákové z Refrakčního centra jsem říkala, že vede kliniku štěstí. Člověk přijde druhý den a nemůže se přestat smát.“

Jaroslava Rytychová

Jaroslava Rytychová "bývalá" modelka, novinářka, manažerka

Chtěla jsem odhodit brýle. I když, jak mi mnozí tvrdili, mi vyloženě slušely. Byla jsem od puberty krátkozraká a ani jsem nepatřila k těm, co mají mnoho dioptrií (-2,75). Nebylo to z estetických důvodů, jak se mnozí z vás možná domnívají, ale ryze praktických. Chtěla jsem vidět na svoje děti, které na mě něco pokřikují a já ani z rozmazaných obrysů, ani z příkladných gestikulačních pokynů, jsem nebyla schopna poznat, o co jde. Chtěla jsem se mazlit se svými dětmi, aniž by mi neustále brýle z očí padaly a já je pak s nesmírným úsilím a časovým skluzem hledala a nacházela je rozlámané na dva, či více kusů. Také jsem je ztrácela. A po poslední ztrátě mých nejoblíbenějších červených brýlí, obrouček francouzské výroby, za nemalý peníz, jsem se odhodlala.

Měla jsem to udělat již dříve. Dlouho jsem svou odvahu sbírala. Bála jsem se bolesti. Zákrok do očí, je zákrok do vaší (a vámi tak oblíbené) hlavy. Potvrdilo se mi však, že je to jen ryze o psychické záležitosti, neboť nyní už je jasné, že ruce chirurgů vedou velmi přesně "skoro dokonalého očního robota", který z vás udělá někoho se zrakem ostříže.

Drahá záležitost. V přepočtu na všechny pořízené brýle a módní brýlové obroučky (čočky jsem nepoužívala) je vynaložená finanční částka skoro zanedbatelná.

Od listopadu 2006 patřím mezi bezbrýlé tvory a díky MUDr. Sylvě Procházkové v čele, MUDr. Davidu Klečkovi, MUDr. Petru Novákovi a úžasným sestřičkám si připadám jako člověk, který prozřel. Vidím věci, které jsem, i s nejlepší vůlí, přes brýle neviděla a konečně pozoruji svoje tříletá dvojčata, jak si v dálce na pískovišti hrají. Vlastním také nový řidičský průkaz - bez poznámky "brýle nutné". A konečně můžu také nosit černé sluneční brýle (bez zábrany, že zakopnu o první patník) a cítit se někdy jako" filmová hvězda".

Adam Bednařík

Adam Bednařík pilot

Nechat si operovat zrak bylo pro mě nutností pro dokončení mého cíle v životní kariéře. Dioptrická vada mi nedovolila získat potřebný zdravotní průkaz první třídy, a tak rozhodnutí o operaci bylo jednoduché.
Když jsem zjistil, že budu operaci potřebovat, začal jsem hledat / převážně na internetu/ informace o nemocnicích a soukromých klinikách, kde mohu laserový zákrok podstoupit. Po návštěvě některých z nich, jsem se rozhodl pro refrakční centrum. V mém rozhodování sehrály největší roli tyto faktory : personál, prostředí a čas. Operaci jsem potřeboval co nejdřív a čekat měsíc nebo víc by bylo pro mne nemožné. Představa nemocničního prostředí mě děsí a při pohledu na injekční stříkačku omdlím. Z tohoto důvodu byl pro mě velmi důležitý přístup personálu, který bude pečovat o mé zdraví. Profesionální a příjemný kolektiv a klidné prostředí, mě přesvědčily.
Obavy jsem skoro žádné neměl, vlastně jsem na ně neměl ani čas, protože od zjištění, že operaci budu potřebovat, do operace prvního oka neuběhl ani týden. Strach z průběhu operace člověk přirozeně trochu má, ale nesmí si připouštět, že by se operace nepovedla. Navíc, příjemný personál mě od těch i sebemenších obav oprostil. I obava z dlouhé nepřítomnosti v zaměstnání pominula hned po té, když mi bylo oznámeno, že zrak budu mít "normální" hned druhý den po operaci.
Vzpomínám na ráno hned po operaci, přečetl jsem snad všechny malé věty, názvy atd. ještě v posteli a bez jakýchkoliv problémů. Přišlo mi, že tak dobře jsem dřív neviděl ani s brýlemi /čočkami/ a to byl teprve první den po operaci. Měl jsem se ještě hodně na co těšit....
Pracuji ve velkém kolektivu zvědavých kolegů a přátel. Na otázku "jak teď vidíš" a "jak to probíhalo" odpovídám snad denně. Vždy začnu tím, že do detailu popíši celý postup operace. Nejprve naslouchají s obavami, ale když jim sdělím, že celý zákrok trvá jen pár minut a vůbec nebolí, jsou nadšení. Představa, že můžou jít po operaci hned druhý den do zaměstnání se líbí naprosto každému. Možná někteří váhají jen z finančních důvodů, ale návratnost peněz je za pár let. Jen si spočítejte, kolik Vás ročně stojí kontaktní čočky, roztoky, brýle…
Ať vás k operaci vedou osobní, pracovní či jiné důvody, určitě nebudete litovat. Já jen lituji toho, že jsem to neudělal dřív, než mě k tomu donutily pracovní důvody. Každopádně jsem velmi rád, že tato možnost v dnešní době vůbec existuje a byla by velká škoda toho nevyužít, jelikož zrak je jedna z těch nejdůležitějších věcí, co máme a musíme o něj pečovat!

Petra Eliáš - Voláková

Petra Eliáš - Voláková moderátorka TV Prima

Od svých osmi let jsem trpěla krátkozrakostí, která se neustále zhoršovala. V dospělosti jsem už měla přes čtyři dioptrie. V mém povolání jsem nemohla používat brýle, takže zbyly jen kontaktní čočky, jejichž delší nošení mi silně dráždilo oči. Když jsem neměla brýle nebo kontaktní čočky, připadala jsem si "slepá". Nikoho jsem nepoznávala , nemohla jsem přečíst nápisy v metru. S kontaktními čočkami jsem se při focení trápila kvůli silným světlům, sprejům, kouři.
Když jsem objevila článek o laserových operacích očí a metodách, které se k odstraňování dioptrických vad dnes používají, zaujalo mne to. Při rozhodování o tom, zda tuto operaci podstoupím mi pomohly slova chvály od mých kolegů a již odoperovaných pacientů a konzultace s lékařem, který mě později operoval. Musím říct, že celý tým na mě působil neuvěřitelně mile, pohodově a profesionálně. Takže i mě, člověka, který se nesmírně bojí jakýchkoliv lékařských zákroků, dokázali přesvědčit, že není jediný důvod k obavám. Dokázali mi odpovědět na jakýkoliv dotaz a utvrdili mě v tom, že jsem si vybrala správně. A dnes to mohu jedině potvrdit.
Samozřejmě, že jsem se bála bolesti, komplikací, toho, zda nemůžu oslepnout a za jak dlouho po operaci budu moci začít pracovat,...
Změna, která přišla po operaci byla úžasná, nepopsatelná, nepochopitelná pro člověka, který nemá problém s očima. To, že se ráno probudíte a i bez brýlí uvidíte naprosto výborně, to, že poznáváte lidi kolem sebe, přečtete si ta nejmenší písmenka, to vše je neuvěřitelná radost, svoboda.
To, že jsem se pro operaci svých očí rozhodla, považuji za nejlepší a nejmoudřejší věc, kterou jsem ve svém životě udělala. Ten pocit, když vycházíte z operačního sálu, nic Vás nebolí a již vidíte lépe než předtím, je nejlepší, jaký jsem kdy zažila.

Mgr.Robert Pergl

Mgr.Robert Pergl automobilový závodník

Brýle jsem nosil od útlého dětství a nikdy jsem jim nepřivykl. Vlastně hned ve středoškolském věku jsem přešel na kontaktní čočky. Bylo to ale polovičaté řešení, hlavně u sportu. Při závodění působí dost velké přetížení a občas se stalo, že se čočka neudržela na svém místě. V Istanbulu je jedna hodně rychlá a zároveň dlouhá zatáčka, kde se to opakovalo prakticky v každém kole. A každý si asi představí, že v rychlostech přes 200 km/h není právě ideální, když nevidíte dokonale, zvlášť když máte pět dioptrií. O laserové operací očí jsem proto už docela dlouho přemýšlel, ale pochopitelně jsem měl asi jako každý určité obavy. Čím více informací jsem ale získal, tím jsem se zákroku bál méně. Na počátku roku 2009 jsem v zimní závodní přestávce podstoupil zákrok, který byl rychlý a bez jakýchkoliv komplikací. Vidím teď lépe než kdy předtím a kdo ví, možná i to mi pomohlo, že jsem v letošních prvních dvou podnicích Ferrari Challenge byl na stupních vítězů.


Martin Šťastný

Martin Šťastný USK Praha – Basketbal, Juniorský reprezentant ČR

Jako profesionální sportovec jsem se vždy potřeboval na svůj zrak spolehnout. Od 14ti let jsem používal kontaktní čočky a to jak při sportu tak v i normálním životě. I když jsem si to ze začátku nepřipouštěl, čočky mě omezovaly, neustále jsem u sebe musel nosit náhradní pár a roztok, kdyby mi na tréninku nebo na zápase čočka vypadla následkem nějakého úderu. Často jsem měl také unavené nebo suché oči v důsledku dlouhého nošení čoček, plavání nebo když jsem byl v zakouřeném prostředí atd… O možnosti operace jsem se dozvěděl na internetu, zkontaktoval jsem několik klinik a začal jsem si o zákroku zjišťovat nějaké informace. Refrakční Centrum Praha jsem si vybral pro jejich profesionální vystupování, přátelské prostředí a kvalifikovaný personál. Před operací jsem byl několikrát vyšetřen a seznámen s průběhem operace. Samotná operace proběhla naprosto bezbolestně a asi po hodině strávené na klinice jsem šel domů. Druhý den ráno jsem prožil asi své nejkrásnější probuzení v životě, od té doby si užívám života bez brýlí a čoček. Po týdnu jsem se mohl vrátit do tréninkového procesu profesionálního basketbalisty, od této doby s očima nemám žádný problém. Chtěl bych poděkovat MUDr. Petru Novákovi, MUDr. Davidu Klečkovi a celému týmu Refrakčního centra za vše, co pro mě udělali.

Kathryn Havlová

Kathryn Havlová studentka

Před sedmi lety se mi zrak výrazně zhoršil, bylo jasné, že se už bez brýlí nebo čoček nikdy neobejdu a s tím jsem se zkrátka nechtěla smířit. Pominu-li bolesti hlavy a permanentně podrážděné oči, nejvíc mi asi vadilo, že mě moje vada omezuje. Nosit kontaktní čočky totiž pro mě znamenalo především odříkat si. Musíte totiž počítat s tím, že čočky můžete mít na očích pouze omezený počet hodin (takže nikde nemůžete zůstat déle než jste plánovali), nesmíte s nimi plavat (v bazénu i při potápění jste za slepýše) ani usnout (hodinová siesta po obědě neexistuje) a také musíte zajistit hygienické podmínky při manipulaci s nimi (což je např. při stanování nemožné). Pro lidi, kteří žijí aktivně a rádi se rozhodují spontánně, jsou všechny výše zmíněné věci velkým problémem.
Informace o metodě LASIK jsem shromažďovala několik let, takže jsem celkem jasně věděla, co mě čeká. Moje bázlivé "Já" se však trochu obávalo, že mi nějaké dioptrie "zbudou". Ale nestalo se tak.
Teď, po operaci, se cítím mnohem svobodnější a konečně jsem si začala užívat života. Možná to zní jako klišé, ale pro mě to skutečně takhle je.

MUDr. Michaela Rýzlová

MUDr. Michaela Rýzlová lékařka

Brýle na dálku jsem nosila od svých cca 8 let, zprvu jen na dálku a poté od střední školy již trvale. K operaci očí jsem se rozhodla po řadě let váhání a shromažďování hlavně medicínských důkazů, že se mi opravdu s očima nemůže stát nic závažného. Definitivní rozhodnutí padlo po narození našich dvou dětí, kdy brýle byly ještě více zatěžující. Nakonec jsem našla odvahu a objednala se k vyšetření na doporučení mé kolegyně a kamarádky do Refrakčního Centra Praha.
Byla jsem velmi překvapená ochotou a vlídností personálu, nejdřív jsem byla pečlivě vyšetřena a poté podrobně informována o průběhu operace.
Pravdou je, že strach z celého výkonu byl několikanásobně větší než výkon samotný. Ten trval cca 2 hodiny (ambulantní zákrok v odpoledních hodinách) a z toho operace samotná cca 5 minut, výkon byl po celou dobu absolutně nebolestivý. Až po příjezdu domů jsem vlastně poprvé a naposled pocítila, že se s okem manipulovalo- mírně pálilo a slzelo. Ale pokud člověk dodržuje rady a pokyny lékařů dá se tento pocit zvládnout a následující ráno se již člověk probudí do nového světa- do světa bez brýlí. Zrak mi zatím drží výborně (0 dioptrií na obou očích- 2 měsíce po operaci), jediná vada na kráse je mírný přetrvávající mlžný opar kolem světel či lamp, který pozoruji ve večerních hodinách či ve tmě. Nejvíc to asi člověk pocítí při řízení auta v noci, ale dá se na to zvyknout a doufám, že se to ještě trochu časem upraví.
Závěrem bych jen chtěla říci pro všechny, co ještě váhají, že samotný strach z procedury je neskutečně větší než operace samotná. Dnes jsem ráda, že jsem našla v sobě tu odvahu na operaci jít a hlavně si prohlížím nový svět, který jsem nikdy před tím tak ostře neviděla a raduji se z něj společně se svými dětmi. Určitě to stojí za to.
P.S: velké poděkování patří celému týmu střediska - všem sestřičkám, MUDr. Klečkovi (který našel ochotu a čas trpělivě odpovídat na všechny mé dotazy) i úžasnému panu primáři MUDr. Petru Novákovi, který má opravdu zlaté ruce. Díky.

Libor Kodad

Libor Kodad dramaturg a režisér

Měl jsem 7 dioptrií a bez brýlí nebo čoček jsem se nemohl ani hnout. Vedu velmi aktivní život / potápím se, hraji squash, lyžuji/ a jak každý "obrýlený" člověk ví, při sportu jsou dioptrické brýle velmi nepříjemnou komplikací. Asi před deseti lety jsem začal používat kontaktní čočky. Rozhodně člověku "usnadní život", na druhou stranu ovšem vytvoří jiné limity než brýle. Např. nasadit si čočky ráno byl pro mne vždycky problém nebo pamatovat vždy na to, že se nemohu nikde zdržet a že musím mít v záloze brýle. Nemám přecitlivělé oči, přesto jsem většinou po 12 hodinách musel čočky vyjmout. A to je vždy, když je člověk jinde než doma, nepříjemná záležitost. Takže já jsem byl předběžně rozhodnut už delší dobu, věděl jsem, že jednou na operaci půjdu. Definitivní rozhodnutí si pamatuji velmi přesně : neopravitelně mi praskly brýle, za které jsem dal 12 tisíc korun a tou dobou mi docházela i sada kontaktních čoček. Chvilku jsem počítal a bylo jasno.
Dokud jsem o operaci nic nevěděl, představoval jsem si, že při ní nebo po ní můžu klidně o oči přijít. Dokonce jsem o tom byl přesvědčován některými očními lékaři. Postupně jsem si začal obstarávat informace a začal zjišťovat, jak je operace prováděna, nakolik do výsledku zasahuje stroj a nakolik lidský faktor, jaká je pravděpodobnost fatální chyby, apod. A protože nejsem zrovna velký hrdina, musím přiznat, že před operací prvního oka jsem se bál. Na druhou stranu, o měsíc později, na operaci druhého oka jsem se už těšil, protože jsem už věděl, do čeho jdu, zažil jsem, jak oko "prokoukává" .
Změna po operaci je obrovská a pocítíte ji hned druhý den. Je to malý zázrak, když se začne oko zaostřovat, začnete rozeznávat např. čísla a písmena na espézetkách aut na parkovišti přes ulici a každý den máte porovnání, jak se vidění zlepšuje. Já jsem brýle nosil od šesté třídy a až tak rok po operaci jsem si od nich úplně odvykl. Zvyk posouvání brýlí po nose nebo nacvičený pohyb, kterým jsem léta brýle sundával před spaním mi zůstal ještě asi půl roku. Takže operace mi kromě skvělého zraku přinesla i svobodu. Svobodu v pohybu, ve sportu, při řízení auta, při cestování, atd. Operace mi však paradoxně přinesla i větší strach o mé oči. Myslím, že teď si je chráním více a lépe, než dříve.

Kateřina Lojdová

Kateřina Lojdová manažerka, herečka

Když se mi narodily děti - dvojčata, začaly mi brýle strašně překážet. Sundat jsem si je nechtěla. Co kdyby mi ušel nějaký jejich nešikovný pohyb a já je včas "nezachránila" před pádem a pod.? A věřte, že kočkovat se najednou s dvouletými dvojčaty je někdy o život samo o sobě, a k tomu taková nožička od brýlí, zapíchnutá v oku, to také není nic příjemného. A když si dvojčata vymyslela perfektní hru "házení piškotů mamince za skla brýlí", řekla jsem si DOST. Kromě toho, nepříjemné byly i praktické stránky nošení brýlí . Např.:

* náhradní brýle jsem neměla po ruce, když jsem je zrovna potřebovala
* ochrana očí slunečními brýlemi byla pro mne téměř nemožná -zatmavovací skla s mými dioptriemi, byla problém
* byla jsem si nejistá v pohybu, měla jsem pocit, že se zřítím ze schodů, i když mám brýle na očích
* zeslabená skla a slušné brýle mě stály hodně peněz
* nikdy jsem neměla taková skla, aby mě při únavě nebolely oči
* migrény od očí byly přímo děsivé, někdy jsem měla chuť rozběhnout se hlavou proti zdi, abych to zastavila
* věčně jsem měla otlačené tváře a nos od brýlí s těžkými skly,…/.

Definitivně jsem se rozhodla pro operaci očí až po vyšetření a doporučení operace jako vhodného řešení vzhledem k druhu mé vady a vzhledem k mému věku. Protože jsem netrpěla komplexem z brýlí, určitě bych nic nelámala přes koleno. Při rozhodování, kde se nechám operovat, byly pro mne důležité : dobrá pověst laserového centra, osobní doporučení kamarádky, která byla u MUDr. Nováka na operaci a mluvila o něm i o výsledku operace v superlativech , doporučení mého "kamaráda" očního lékaře a dobrý pocit z první návštěvy /příjemné a čisté prostředí,nečekáte v čekárně celé dopoledne, je Vám řečeno, co se bude dít, máte pocit, že všechny - od sester po lékaře - ta práce baví, máte pocit, že je jen na Vás, zda na operaci půjdete nebo ne, nikdo na Vás netlačí, aby měl "kšeft",.../. Po operaci jsem byla mile překvapena dlouhodobou péčí a sledováním výsledků operace.

Před operací jsem samozřejmě měla obavy. Napadlo mě, "co když ten laser ujede a já budu slepá?", ale po získání všech možných informací o operaci, jsem začala chápat, že "asi" neujede. Také jsem se zajímala nejen o výsledky operace samé, ale o délku trvání, co se může stát za 15, 20 let, jaké jsou zkušenosti v tomto smyslu.
Změnu po operaci považuji doslova za zázrak. Kdo to nezažil, nepochopí. Najednou máte pocit lehkosti a jistoty. Znovu a znovu jsem byla překvapená, že přečtu přes ulici nápis nebo kolik je hodin, že poznávám známé na ulici a nemusím jen podle rytmu chůze a houpání postavy odhadovat, kdo proti mně jde...... Po tolika letech bez brýlí, jsem se trochu cítila jako nahá, ale také mladší - příjemné a nečekané překvapení. V brýlích vypadáte chytřejší, ale i starší. Od určitého věku mohu klidně vypadat trochu hloupější a trochu mladší. Mimochodem ještě 3 měsíce po operaci jsem si bezděky sahala na nos, abych si narovnala "klouzající brýle". Manžel mě také asi po 3 týdnech upozornil, že mi zmizely takové "pytlíky" pod očima, které zřejmě vznikaly tlakem brýlí na tváře /já si tedy ničeho nevšimla, ale budiž/. Zcela zmizely i mé migrény /teprve po té jsem pochopila, co bylo příčinou/.
Fascinuje mě, co dnes umí medicína. Fascinuje mě, že žiji zrovna na tom kousku Země, kde tuto operaci lékaři umí a já ji mohla podstoupit.

Adam Daněk

právník

Hlavním důvodem, pro který jsem se původně rozhodl postoupit refrakční operaci očí byly potíže, které mi brýle způsobovaly při skialpinismu. V běžném životě jsem brýle naopak považoval za součást svého image.
Nicméně změna , kterou odstranění mé krátkozrakosti způsobilo, byla mnohem výraznější a dalekosáhlejší, než jsem původně očekával. Okamžitě jsem zaznamenal pocit, že se mé oči mnohem méně namáhají při práci s počítačem (což přestavuje drtivou část mé práce). Zároveň odpadly zdánlivé drobnosti jako soustavné mlžení brýlí při přechodu z mrazivé ulice do místnosti nebo nutnost vozit s sebou na cesty náhradní brýle. A hlavně ... přibyla možnost koupit si jakékoliv sluneční brýle, které člověku padnou do oka.

Vytvořil Internet Projekt, a.s. © 2009 Refrakční Centrum s.r.o.