Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) je velmi závažné onemocnění sítnice a je nejčastější příčinou těžké ztráty zraku u starších lidí. V rozvinutých zemích je dokonce nejčastější příčinou praktické slepoty. Častěji postihuje ženy.
Při makulární degeneraci dochází k postižení tzv. žluté skvrny (centrální části oční sítnice). Onemocnění se vyskytuje ve dvou formách – suchá a vlhká. Vlhká forma postupuje velmi rychle a dokáže zničit zrak během několika týdnů či měsíců. Včasným rozpoznáním této nemoci můžete pomocí moderních léků ztrátu zraku zastavit.
Onemocnění se zpočátku může projevovat nenápadně. Zrak se horší při soumraku a za tmy, vidíte mírně zamlženě, barvy nejsou jasné jako dřív. Zvláště ti, kteří již nosí brýle, přičítají prvotní příznaky věkem podmíněné makulární degenerace normálnímu zhoršení zraku.
Prvními subjektivně pozorovatelnými příznaky věkem podmíněné makulární degenerace jsou zamlžený pohled, šedavá místa v centrální oblasti vidění, neobvykle rozostřený obraz nebo zvlněné, zprohýbané linie a písmena. Již od samého počátku této nemoci pacienti ztrácejí schopnost číst, rozeznávat známé tváře, nerozeznávají barvy, všechny tvary vnímají pokřiveně.
Suchá forma VPMD
Suchá forma VPMD se projevuje neschopností ostře vidět místo, na které právě soustředíte svůj zrak. Střed je rozmazaný, ale periferní vidění zůstává. V pokročilé fázi nemoci vidíte v centru svého pohledu pouze šedou nebo černou skvrnu.
Vlhká forma VPMD
V časném stádiu vlhké formy VPMD můžete vidět zamlženě nebo vidíte věci deformovaně. U vlhké formy VPMD se vám mohou zdát písmenka nebo rovné linie zvlněné, zprohýbané. Vlhká forma věkem podmíněné makulární degenerace postupuje rychle, neotálejte proto s návštěvou lékaře.
Věkem podmíněná makulární degenerace často postihne nejprve jedno oko, což snižuje možnost subjektivního rozpoznání příznaků. Lidé na VPMD často přijdou až v pokročilém stádiu, kdy je makula na sítnici oka vážně poškozena a zrak často nenávratně poškozen. Nebo při náhodném očním vyšetření. Druhé oko bývá postiženo v průběhu dalších let s mírou rizika narůstající každým rokem o 10 %. Po pěti letech je tedy druhé oko postiženo u poloviny nemocných a po deseti letech je oboustranné postižení jisté.
Léčba
Makulární degenerace patří k onemocněním, které bohužel nelze ani moderními léčebnými postupy zcela vyléčit. Lze však do určité míry ovlivnit průběh a další vývoj nemoci účinně zastavit. Léčbou však nelze zajistit normální vidění. Pro zachování zraku je nezbytné, aby pacienti přicházeli k lékaři včas, resp. pravidelně docházeli na preventivní prohlídky, při kterých lze změny na sítnici zachytit.
I přes současné možnosti medicíny na suchou formu makulární degenerace dosud neexistuje léčba, lékaři doporučují užívat doplňky stravy s obsahem luteinu, vitaminu E a zinku. Naopak vlhkou formu nemoci lze ovlivnit a účinně zastavit biologickou léčbou – antiVEGF injekcemi. Biologická léčba potlačuje růst nových cév, brání krvácení a otokům, výrazně zlepšuje zrakovou ostrost. Léčba je bezbolestná, látka se aplikuje injekčně (po předchozím znecitlivění) přímo do oka. U části pacientů dochází ke zlepšení vidění, u většiny se změny na sítnici stabilizují a dále se nezhoršují.
Možnosti léčby makulární degenerace jsou omezené, proto odborníci doporučují nezapomínat na prevenci, kterou lze riziko vzniku tohoto onemocnění do určité míry ovlivnit. Důležitá je zdravá a vyvážená strava s dostatkem antioxidantů. Doporučujeme postupovat dle doporučení lékaře, omezit kouření, chránit si zrak před sluncem, při operaci šedého zákalu apod. dát přednost nitroočním čočkám se žlutým filtrem, který ochraňuje sítnici.