Jsme moc rádi, že mezi spokojené klienty Refrakčního Centra patří modelka a podnikatelka Vlaďka Hynek Řepková. Nejen jí, ale i celé její rodině se dlouhodobě staráme o oči. Vlaďka přijala naše pozvání k rozhovoru a popovídali jsme si s ní o její péči o zdraví, rozmanitých pracovních aktivitách, dětech i plánech do budoucna.
Vlaďko, vy se věnujete tolika různým činnostem a projektům. Jste modelka, influencerka, podnikatelka a loni jste v Brně otevřela svou kavárnu spojenou s kosmetickým salonem. Je ještě něco, co jsme nezmínili? A jak se vám to daří vše skloubit dohromady?
„Jsem především maminka, která se snaží v omezeném čase podnikat a pracovat. Mým hlavním cílem je být co nejvíce se svými dětmi, protože čas rychle utíká a nechci jednou litovat, že jsem v jejich dětství byla víc v práci než s nimi. Mám velké štěstí, že si tento luxus mohu dovolit, a zároveň si uvědomuji, že spousta rodičů musí chodit do práce každý den.
Sice jsem otevřela kavárnu „Miluju Coffee & Beauty“ v Brně, ale tento projekt jsem realizovala s kamarádkou, která se o provoz stará. Já jsem v Brně jen čtyři dny v měsíci, kdy se věnuji manikúře pro svou stálou klientelu, a jinak jsem doma s rodinou.
Co se týče modelingu, tomu se už věnuji jen okrajově – občas nafotím nějakou kampaň, ale už to není moje hlavní aktivita. V této oblasti jsem byla více než 20 let, ale dnes se věnuji jen příležitostným projektům, a to pouze tehdy, když mě to opravdu osloví.
Sociální sítě také nevyužívám příliš aktivně. Možná jsem stará škola, ale vnímám je spíš jako ztrátu času u displeje. Spolupracuji pouze s firmami, jejichž produkty skutečně používám a které mi osobně vyhovují, protože věřím, že relevantní doporučení může dát jen ten, kdo má zkušenost.
Jsem přesvědčená, že je důležité si dobře vyhodnotit, jak každý z nás tráví svůj čas. Já jsem se rozhodla být především maminkou a manželkou, která nikoho neobtěžuje pracovním tempem. Na závěr musím zmínit, že jsem měla štěstí, že jsem před lety investovala do nemovitostí, které mi dnes generují určitý příjem, takže nemusím chodit do práce každý den jako spousta jiných maminek.“
Jaká z vašich pracovních aktivit vás momentálně nejvíce naplňuje?
„Nejvíce mě momentálně naplňuje manikúra. Tuto práci dělám už 23 let a stále mě baví a naplňuje. Je to činnost, při které si odpočinu. Navíc je zaměřená na klienty, a v Brně mám tak stabilní a přátelský okruh zákaznic, že se na každou z nich vždy velmi těším. Pro mě je to příjemná změna a zároveň způsob, jak se odreagovat. V budoucnu bych si ráda vytvořila pracovní místo i v Praze, kde žiji, abych mohla pracovat i v době, kdy je syn ve škole.“
A co mimopracovní aktivity? Čemu se nejraději věnujete ve volném čase, pokud nějaký ve svém nabitém programu vůbec máte?
„I když nepracuji každý den, mojí hlavní náplní jsou děti. V současnosti se věnuji především mladšímu synovi. Po svatbě jsem se odstěhovala do Prahy, zatímco moje starší dcera, která je už dospělá, zůstala v naší původní domácnosti v Mostě, kde dokončuje maturitní ročník na gymnáziu. Se synem máme opravdu nabitý program, který zahrnuje nejen školní přípravu, ale i jeho sportovní aktivity, což je náročné i pro mě. Takže se vlastně stávám takovým „kustodem“ svého syna.“
Žít v takovém tempu musí být náročné. Co vám pomáhá vypnout a jakou formou relaxujete?
„Když máme den volna, kdy nemusíme nikam jezdit a můžeme si říct „dnes nemusíme nic“, rádi jezdíme na chalupu, která je u lesa v nádherném prostředí. Někdy si také užíváme klid doma, kde si pustíme nějaký seriál. Takových dnů není mnoho, ale o to víc si je užíváme a těšíme se na ně.“
Víme, že je pro vás podstatné téma zdraví. V Refrakčním Centru Praha pečujeme o zrak vaší rodiny a operovali jsme několik vašich rodinných příslušníků, které trápily problémy s očima. Jak se o své zdraví staráte?
„Ano, vaše klinika operovala a pomohla se zrakem mojí milované babičce a tatínkovi, což pro mě bylo opravdu důležité. Můj manžel je vaším klientem také, protože se u něj objevila oční vada, kterou jste úspěšně vyřešili. S dětmi k vám pravidelně chodíme na preventivní prohlídky, protože i já sama nosím dioptrické brýle už od čtvrté třídy.
Mám štěstí, že mohu využívat kvalitní služby vaší kliniky, kde se vždy cítím v dobrých rukách. Jsem opravdu spokojená s přístupem a odborností celého týmu, který zajišťuje, že vše probíhá hladce a s maximálním komfortem. Děkuji za vaši péči, která je pro mě a moji rodinu velmi cenná.
Co se týče péče o zdraví, jsem velmi důsledná – nejen pokud jde o zrak, ale i v dalších oblastech. Hodně dbám na to, abychom já i moje rodina nezapomínali na prevenci a pravidelně chodili na lékařské prohlídky.“
Vaší velmi důležitou životní rolí je být maminkou dvou dětí. Jak je vedete k péči o zdraví a ke zdravému životnímu stylu?
„I když jsem nikdy sama nebyla sportovkyní, obě mé děti sportem doslova žijí. Dcera se devět let věnovala krasobruslení, než přišel úraz, který si vyžádal operaci. Přestože krasobruslení ukončila, stále má blízko k ledu a dnes učí malé děti bruslit. Můj syn Markus začal se sportem už ve čtyřech letech – plaval, hrál tenis, lyžoval, bruslil s krasobruslařkami. Všechny tyto aktivity provozoval až do svých sedmi let, kdy se rozhodl plně věnovat hokeji.
Od malička vedu děti k péči o zdraví a k disciplíně. Učí se správnému stravování a mají nastavený režim spánku, aby se mohly dobře regenerovat. Samozřejmostí je pravidelný dohled pediatrů a sportovních lékařů. Věřím, že každý sportovec potřebuje nejen správnou fyzickou kondici, ale i psychickou pohodu, aby jeho výkony měly smysl a přinášely mu radost.“
Vaše děti sportují, váš syn hraje hokej a dcera krasobruslila. Vnímáte sport jako významnou součást života?
„Sport vnímám jako jednu z nejvýznamnějších součástí každodenního režimu. Markus trénuje s týmem i individuálně několikrát týdně, často i v časných ranních hodinách. Každé odpoledne má dvoufázový trénink, který zahrnuje i suchou přípravu. Když se vrátíme domů, čeká nás školní příprava. Víkendy patří ligovým zápasům nebo turnajům, které se konají pokaždé na jiném místě.
Hokejem už cestujeme po celé republice, a tak denně vozím syna podle jeho týmového rozpisu. Když pracuji, zastoupí mě manžel, někdy starší dcera Viktorie, která už také řídí, nebo moje maminka. Děti jsou pro mě naprostou prioritou. Dlouho jsem stála na tribuně a sledovala tréninky své dcery, dnes už ale na trénincích ani zápasech syna tolik nefigurujeme. Strach z možného zranění je někdy silnější, a tak raději čekám v autě.
Přesto jsem stále nablízku a sdílím s dětmi jejich výhry, prohry, emoce i potřeby. Jsem na ně nesmírně pyšná, protože s jakým odhodláním, přes bolest a překonávání překážek, pokračují v tom, co milují. Každý sport je o odříkání, disciplíně a bolesti, ale zároveň jsem přesvědčená, že je to ta nejlepší škola pro život.“
Když už se bavíme o dětech a zdraví, nemůžeme nezmínit vaše charitativní aktivity. Dlouho jste vedla svou nadaci Vlaďka DĚTEM, která pomáhala rodinám nemocných dětí. Plánujete v budoucnu obnovit její působení?
„Ano, téměř deset let jsem byla aktivní na několika dětských onkologických odděleních. Tato zkušenost byla velmi významnou částí mého života, která mě posunula nejen mentálně jako člověka, ale i jako mámu. Rychle jsem pochopila, že slovo ‚zdraví‘ není jen fráze, ale že je to nejdůležitější a nejcennější, co máme. Dodnes jsem v kontaktu s dětmi a jejich rodinami, a stále je to moje srdcová záležitost. Jsem vděčná, že jsem byla součástí něčeho tak důležitého a prožila chvíle, které nelze slovy vyjádřit. O to více si vážím toho, že jsem zdravou mámou svých zdravých dětí.
Nadace Vlaďka DĚTEM je už pár let v pozadí, protože člověk může pomáhat jen tehdy, když sám pevně stojí na svých nohou, aby zvládl a ustál pomoc druhým. V mém případě to nebyly jen benefice a předávání financí, ale také osobní kontakt, vazby a přátelství. Ne všechny děti se bohužel podařilo vrátit domů. V osobním životě jsem se dostala do situace, kdy jsem byla psychicky slabá a onemocněla. Musela jsem se postarat nejprve o sebe a pak o své děti.
I když dnes jsem opět v plné síle a jsem šťastná a spokojená, vím, že tento čas je pro moje děti. I když je Viktorinka už dospělá, stále mě potřebuje. Než mé děti vyletí z hnízda a začnou žít své vlastní životy, nechci přijít o jediný moment. Jsem vděčná, že jsem po letech potkala někoho, kdo mé děti přijal a je tu pro ně společně se mnou. Věřím, že přijde čas, kdy se opět vrátím na dětskou onkologii a vložím do ní celé své srdce.
Než mé děti vyletí z hnízda a začnou žít své vlastní životy, nechci přijít o jediný moment. Jsem vděčná, že jsem po letech potkala někoho, kdo mé děti přijal a je tu pro ně společně se mnou. Věřím, že přijde čas, kdy se opět vrátím na dětskou onkologii a vložím do ní celé své srdce.“
Máme začátek nového roku. Dáváte si novoroční předsevzetí? Je něco, co jste si v životě ještě nesplnila a chtěla byste toho dosáhnout?
„Moje novoroční přání je vždy jednoduché – zdraví a láska. Už od dětství jsem si přála mít rodinu, a to je stále moje největší přání. Můj život byl pestrý, ale nelituji ničeho, protože mě to posunulo na místo, kde jsem dnes. Dostala jsem dvě úžasné, zdravé děti.
Věřím, že vše v životě má svůj smysl a že věci se dějí tak, jak mají. Mým přáním je mít zdravou a milující rodinu, spokojené děti, které se vydají na svou cestu a budou v životě úspěšné. I když to zní jako pohádka, vím, že v životě to není samozřejmost.“
Vlaďce moc děkujeme za její čas a důvěru, se kterou nám svěřuje péči o zdraví očí celé své rodiny. Přejeme jí i vám všem hodně budoucích úspěchů, a především pevné zdraví. A nezapomeňte, pokud jde o oči, jsme tu vždy pro vás.
Zdroj fotografie: Instagram Vlaďky Hynek Řepkové